Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy je barokní kostel (bazilika minor) v areálu dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí. Od 28.dubna 2008 je chráněna jako národní kulturní památka České republiky.

Budova nového dominikánského konventu byla postavena v letech 1690-1696 a hned následovala i výstavba nového kostela podle projektu vídeňského architekta Jana Lukáše Hildebrandta. Stavbu osobně vedl do roku 1706 stavitel Pietro Bianchi. V roce 1706 po smrti mecenáše Františka Antonína hraběte Berky z Dubé usilovala o dokončení stavby do roku 1713 jeho sestra a dědička Rozálie, provdaná Kinská. Nechala dokonce v Kremnici k tomuto datu razit pamětní medaile. Tento záměr na dokončení stavby se však nezdařil a ona sama v šílenství nakonec zemřela 1.ledna 1714. Již v roce 1706 se projevil nedostatek financí a stavba se začala protahovat a původní projekt nebyl realizován v celém rozsahu, pročež Hildebrandt odmítl na stavbu nadále dohlížet. V letech 1708-1711 ve stavbě pokračoval stavitel Domenico Perini, který vybudoval horní patra včetně kupole, přičemž původní plán upravil po svém. Monumentální chrám byl nakonec vysvěcen až 4.srpna 1729. Roku 1788 požár zničil část zařízení.
Svou dispozicí kostel navazuje na Guariniho stavbu kostela San Lorenzo v Turíně i na jeho vídeňskou variantu, kostel sv.Petra realizovaný rovněž Hildebrandtem. Kostel v Jablonném je založen na průniku křivek a lze jej tedy považovat za významný raný doklad pronikání dynamických prvků do české barokní architektury a za předchůdce pozdějších staveb českého radikálního (dynamického) baroka.
Vnitřek sestává z osmibokého středu, do něhož na západě a východě pronikají příčně eliptické prostory kruchty a presbytáře, které jsou sklenuté křížovými klenbami. Na prostor presbytáře navazuje apsida, která je sklenutá konchou a prolomená dvěma okny. Na severu a jihu pronikají do středu dvě valeně sklenuté eliptické kaple. Mohutné pilíře mezi těmito čtyřmi prostorami jsou prolomeny obdélnými kaplemi s rovnými překlady, které jsou podepřeny dvěma volnými sloupy. Nad překlady jsou tribuny. Nároží pilířů jsou pokryta pilastry, které nesou kladí, na něž nasedají pendentivy kruhového tamburu kopule. Tambur je prolomen osmi okny. Na kupoli se nacházejí chiaroscurové malby blažené Zdislavy a Čtyř evangelistů z roku 1852 od K. Krattnera. Všechny prostory okolo střední části chrámu jsou spojeny křížově sklenutými chodbami. Barokní zvlněná kruchta spočívá na dvou sloupech. Běžně přístupný vstup do baziliky je bočním portálem pod severní věží.
Hlavní oltář je pseudobarokní baldachýnový z roku 1898 od V. Angsta s obrazem sv. Vavřince od K. Krattnera. Oltář byl doplněn obrazem sv.Zdislavy pocházející z 20.století. Chórové lavice jsou rokokové intarzované ze druhé poloviny 18.století. Nad vchody do sakristie a depozitáře je mramorová busta Františka Antonína Berky z Dubé. Jedná se o benátskou práci z období kolem roku 1700. V protilehlé straně je poprsí jeho sestry Rozálie provdané Kinské od J.F.Bienerta z roku 1711.
V první levé kapli se nachází oltář Panny Marie. Je zde rokoková kartuše, z období kolem roku 1770, s nikou v níž je pozdně gotická socha Madony z období kolem roku 1510. Obraz sv.Terezie v levé kapli pochází z roku 1853. Z období výstavby chrámu je zde socha sv.Kateřiny Sienské a sv.Susy. V pseudobarokní zasklené skříni z roku 1908 se zde nacházejí ostatky sv. Zdislavy, jejíž hrob se nachází v kryptě pod oltářem. Otvor krypty je ohrazen barokní kovanou mříží z roku 1732. V kryptě se nachází 24 obrázků z legendy o sv. Zdislavě na mědi, které byly namalovány roku 1660 podle starších rytých předloh.
Ve střední levé kapli je pseudobarokní oltář Nejsvětějšího Srdce Páně. Je portálový, sloupový a pochází z roku 1911. Je doplněn barokními sochami sv.Petra a sv.Pavla pocházejícími z období výstavby baziliky a novějším obrazem Krista. Vedle klasicistní zpovědnice z konce 18.století se nachází rokoková křtitelnice z roku 1764 s cínovými andílky. Nad ní je stará kopie zbraslavské Madony z 18.století.